SOŠS A SOU KADAŇ
ZAJÍMAVOSTI, KURIOZITY, ...

KDYŽ KVETOU MAGNÓLIE (vloženo 13. dubna 2007)

Četné morfologické znaky dokazují, že magnólie patří k nejstarším krytosemenným rostlinám. Před přibližně 100 miliony let v druhohorách rostly také v Evropě a paleobotanické nálezy pocházejí dokonce i z Čech. Dnes je asi 75 druhů rozšířeno jednak v Severní a Střední Americe, jednak ve východní Asii a v Himaláji.
Magnólie jsou také dřevinami stálezelenými, ovšem s těmi se setkáme až v zahradách a parcích Středomoří. Často se vysazuje třeba Magnolia grandiflora pocházející ze Severní Ameriky. U nás se však venku dají pěstovat jedině druhy opadavé.
Listy magnólií jsou nedělené, celokrajné, nejčastěji vejčité, opakvejčité nebo kopinaté, někdy pozoruhodné velikosti. Na hladkých členěných větvičkách vynikají od podzimu šedě plstnaté květní pupeny. Pravou okrasou zahrady jsou však květy – velké, pevné, masité, jakoby vysoustružené. Velmi dekorativních 6 až 18 okvětních plátků je různé šíře. Zbarvení je bílé, různě intenzivně růžové, růžově fialové, růžově červené nebo nažloutlé. Neobvyklé působí i dužnaté často výrazně zbarvené souplodí válcovitě šiškovitého tvaru, které mnozí lidé s magnóliemi vůbec nespojují.
I když se v nárocích na podnebí jednotlivé u nás pěstované druhy poněkud liší, dá se říci, že magnólie jsou dřeviny teplomilné. Vhodná stanoviště pro ně nalezneme v nížinách a pahorkatinách, mimo poloh větrných a mrazových kotlin. Jsou odolnější ve dřevě než z hlediska namrzání květů. Tyto dřeviny vyžadují slunečnou polohu. Rostou sice i v polostínu, ale pak dřevo hůře vyzrává a je malá květní násada.
Magnólie potřebují v každém případě dobrou, výživnou, hlinitou a kyprou půdu, která je stále dostatečně vlhká. Z hlediska umístění do prostoru je magnólie vyložená solitera, nanejvýš v opravdu velkých plochách sázíme do rozvolněných skupin. Jen tak vynikne její krása, ale hlavně jen tehdy se bude moci vyvíjet pravidelně do všech stran. Musíme si uvědomit rozměry keřů nebo stromů alespoň po dvaceti letech. Pěkně vynikne v travnaté ploše, nejlépe před tmavým pozadím z jehličnanů, působivý je pohled z dálky.
 

Hlavní vchod naší školy zdobí magnólie, které nás každé jaro potěší svými krásnými květy. Takhle kvetly v roce 2007:
 

Zpět nahoru
 

KONEC DIVOČÁKA V KADANI (vloženo 23. března 2007)

Prase divoké (Sus scrofa) je rozšířeno po celém území České republiky a jeho stavy neustále vzrůstají. Je to všežravec s negativním vlivem na drobnou zvěř včetně zvěře srnčí. Jde o zvěř s noční aktivitou a proto je i jeho lov prováděn převážně v noci. Zákonem je celoročně povolen lov selat a lončáků (do 2 let stáří), ostatní dospělá zvěř - bachyně a kanci se loví od 1. 8. do 31. 12., pokud není stanoveno jinak. Tato zvěř působí velké škody na polních plodinách, zatímco v lesních porostech je užitečná.
  
Prase divoké je zvěří, která v případě zranění či ochrany selat napadá i člověka. Bachyně metá 4-12 selat v době od února do května. Běžně dorůstá do hmotnosti 100-150 kg, vzácně až 300 kg. Zbraněmi této zvěře jsou spodní a horní špičáky (klektáky a páráky), které jsou velmi ostré. Nejeden pes na nich skončil svůj život.

Dne 6. 3. 2007 ve 21.15 hod. ulovil Ing. Jiří Němčanský, zástupce ředitele pro praxi zemědělských oborů SOŠS a SOU Kadaň, na pozemcích školního statku v Kadani ranou na komoru divočáka (bychyňku - lončáka) o hmotnosti v živé váze cca 45 kg a po vývrhu  cca 35 kg.  Použitou zbraní byla kozlice ráže 7 mm. Snímek představuje předpisově uloženého uloveného divočáka, který ještě po svém skonu posloužil jako učební pomůcka pro výuku myslivosti.

Pozemky školního statku jsou na rekultivovaných plochách po důlní činnosti. V současné době se tam vyskytuje mnoho zvěře, např. mývalovec kuní, jezevec, srnčí zvěře, a v poslední době byli viděni i jelen s laní. Populace divočáků je v této oblasti přemnožená a v době vegetace působí značné škody na kulturách školního statku. Oblíbenou plodinou je kukuřice, kde ve vyrytých dírách může dojít i k převrácení techniky při sklizni.

Zpět nahoru
  

KAM PRO CITRONY? PŘECE DO ŘEDITELNY!
 

Máme pro Vás zajímavost potvrzující naše zaměření. Že je v naší škole opravdu úrodná půda a jsme zdatní agropodnikatelé, to dokázal ředitel školy Ing. Jiří Marek, kterému se povedlo vypěstovat v květináči v ředitelně obří citrony. Za studijní obor se zaměřením na ochranu a tvorbu životního prostředí můžeme tedy prohlásit, že kolem školy a v ní samotné je  životní prostředí v pořádku. Až bude úroda větší, naší automechanici přistaví auto na rozvoz plodů do prodejen, naši obchodníci a prodavači je prodají, krejčí jim k tomu účelu ušijí slušivé pracovní uniformy a kadeřnice jim vykouzlí krásné účesy a make-up, který určitě přitáhne spoustu zákazníků.

Zpět nahoru

- Navštívili jste oficiální stránku Střední odborné školy služeb a Středního odborného učiliště Kadaň.-